The Sweet Taste of Pain 4.díl

25. října 2014 v 14:15 | LinDee |  The Sweet Taste Of Pain


Pohled Nicklause:
Už je to dobrých pět minut a slečna Elena se stále neprobrala. Neměl jsem chuť tu s ní sedět celý večer, proto jsem nechal poslat pro bratra. Rozrazil dveře. Hned jak uviděl Elenu nehýbající se na pohovce, zavrčel a vrhnul po mě zlý pohled. "Jsi normální bratře? Jsme u nich jako hosté, oni nejsou naše jídlo!" Přišel k ní blíž a když neviděl ani jedno škrábnutí na jejím nádherném krku, zamračil se. Nechápal co jsem ji udělal.
"Nekrmil jsem se z ní bratře. Pouze jsem ji řekl o naší existenci." Vypadal jako by ho polili. "Žertuješ? Proč by jsi to dělal?!" Vzal malý polštářek a dal jí ho pod hlavu. Položil ruku na její čelo a změřil jí pulz. "Protože je to strategicky výhodné. Ty jsi ten morální co si zakládá na etice. Já se oproti tomu snažím , aby náš druh zůstal nedotčený. Nikdo nesmí přijít na to, kdo jsme. A ona nám může pomoci. Slyšel jsem jí bavit se s majorem, že má velký dopad na starostu. Navíc je zvídavá a nepoužívá železník. Mohla by nám hodně pomoci, kdyby bylo nejhůř."
Elijah zavrčel. "Tvoje hloupé taktické tahy! Je to ještě děvče. Je křehká, nemůžeš to takhle dělat. Mohl by jsi jí zlomit. Podívej se! Co se vůbec stalo? Musela mít takový strach!" Na to jsem nemohl jinak, než se smát.
"Právě naopak bratře. Byla velice statečná a dokonce si začala určovat pravidla. Měl jsi ji vidět, byla užasná!" Ano, opravdu mě toto chování uchvátilo. Bylo to zajímavé u tak jemné dívky.
"Ty jsi takový.... neotesanec! Vždyť omdlela!"
"To ano, ale byla natolik silná, aby mě stihla varovat. Dokonce mne požádala, abych ji ovlivnil, aby neměla takový strach. Opravdu nám chce pomoci. Je to zvídavá dáma." Zakroutil jsem hlavou a usmál jsem se. "Ted mi řekni co s ní mám dělat, nechci tu prosedět noc." To už ho zcela naštvalo. "Ty se ještě opovažuješ být nedůtklivý. Kdyby jsi na ní šel zlehka, nemusela vůbec omdlévat. Ted odejdi. Nesvěřil bych ti ani koně, natož mladou slečnu. Postarám se o to, zatím nikoho nezabíjej a už o nás nikomu neříkej." To jsem ani neměl v plánu.

Pohled Ellijaha:
Dal jsem jí na čelo ledový obklad. Muselo toho na ní být hodně. Jediné co potřebovala, byl čas na vstřebání toho všeho. Po pár minutách se jí zatřepotala víčka, oddělila od sebe rty a pomalu se nadechla. "Nebyl to sen že?"
"Myslíte noční můru slečno. Boužel nebyla. Omlouvám se za svého bratra." Usmála se, sundala žínku z čela a zakroutil hlavou. "V pořádku. Alespon na mne zapůsobil. Myslím, že jsem to se svou reakcí přehnala. Věděla jsem, že takovéto... bytosti existují. Jen mne to vyvedlo k nepříčetnosti. Ale věřím že je váš bratr charakter. Trochu nahání strach, ale myslím že to zvládnu." Posadila se. Její pohled byl zakalený a stále připíchnutý do jednoho podu a koberci. "Jste v pořádku Slečno?" Na to se začala smát. Kývala hlavou, smála se dál a nakonec jí z očí začali téct slzy.
Ne, jen to ne. Nejsem schopný vidět pohled na dívku, která pláče.
"Jsem v pořádku pouze toho bylo hodně. A ještě více věcí právě nechápu. Celý život mi vtlouhali do hlavy, že nic takového neexistuje. Sám otec mě označil za blázna a teď? Teď si myslím i já sama, že jsem blázen. Slíbila jsem vašemu bratru, že vám pomohu s čím budu moci. Já své sliby plním. Ale co vy? Žádné zabíjení. Povíte mi o vašem druhu cokoliv bude možné. Mám váš slib?" Tato dívka je silnější než spousta upírů, vlkodlaků či čarodějnic, které jsem za celý svůj život poznal.
"Jistě. Slibuji. Dokonce dohlédnu i na svého bratra. Ale pojdme si o tom popovídat někdy jindy. Teď na to není správný čas. Měla by jste si užívat oslavu." Upravila si vlasy, ale stejně nevypadala nějak nadšeně.
"Ta oslava je mé sestry. Byla by radši, kdybych zůstala zalezlá v pokoji a nevytáhla paty. Myslím že radši půjdu do stájí. Už dlouho jsem svou klisnu nehřebelcovala. Půjdu se tedy převlíknout. Moc vám děkuji za vaši pomoc a za váš slib. Pokud by jste něco potřeboval obraťte se na mne. Pokusím se vám pomoci, podle toho co bude v mých silách. A vyřiďte vašemu bratrovi, že se neukázal jako gentleman a pokud chce abych mu pomáhala, bude se muset naučit jak jím být." Můj usměv nešel zastavit.
Má ostrý jazíček. Bratr měl pravdu, je silná a nebojácná. "Spolehněte se. Užijte si to. Budu rád, když si s vámi budeme moci pohovořit." Udělala pokrle a zavřela za sebou dveře. Jak je možné, že tak jemná křehká dívka, vstřebá tolik záhad a ještě dokáže být zdvořilá? Divím se že neutíká s plášem a křikem, Ne, ona si ještě dovolí popichovat mého zvrhlého bratra a slibovat nám pomoc. Zajímalo by mě co v tom je...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa


Komentáře

1 sisa sisa | 25. října 2014 v 14:34 | Reagovat

Zeby sa aj elijah zamiloval? Alebo je len galantny? :-) som zvedava na dalsiu kapitolu :-) mimochodom elena berie celu vec s upirstvom velmi dobre :-)

2 Kamun Kamun | 25. října 2014 v 15:28 | Reagovat

Wow Elena to zas tak špatně nevzala. Těším se na další díl. :-D

3 :) :) | 25. října 2014 v 15:33 | Reagovat

Super, těším se na další kapitolu :) Prosím co nejdřív! :-D

4 Enda Enda | Web | 25. října 2014 v 22:33 | Reagovat

:-)

5 Mishel Mishel | 26. října 2014 v 10:08 | Reagovat

Skvely :)

6 mona mona | 26. října 2014 v 11:52 | Reagovat

Skvělý, taky mi přídě ze se nám galantní původní zamiloval :-( :-D

7 erin erin | 26. října 2014 v 14:02 | Reagovat

perfektní ;-)  :-D  :-D  :-D

8 vida vida | 29. října 2014 v 7:49 | Reagovat

skvělá kapitola...elča je statečná, je to bojovnice :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama