Blood on my Hands 13.díl

25. října 2014 v 12:58 | LinDee |  Blood On My Hands


Pohled Susi:
Po tátovo lomeno strejdovo návštěvě šlo všechno líp. Pověděla jsem doktorce všechno. Uplně všechno. Chtěla po mě, abych otce udala za bití dětí, ale nechtěla jsem to udělat. Možná jsem prostě jenom měla strach, nebo jsem nechtěla, aby sestra přišla o otce, který ji miluje a matka o muže, který ji skoro živí.
Damon mě také přemlouval abych ho udala. Když mluvíme o Damonovi... Ten den, co odešel táta-strýček, dal mi dárek k narozeninám. Byl to prstýnek s malou perlou. Byl nádherný. Když jste se podívali na perlu pod přímým světlem, viděli jste tam malou ležatou osmičku. Jinak byla uplně neviditelná. Byl to krásný dárek.

"Susi, myslím že vím jak ti už pomoci. Potřebuješ cítit lásku. To proto jsi tolik závyslá na svých přátelstvých. Takže jsem se domluvila s tvým tátou, že za teou bude chodit párkrát do týdne, podle toho, jak moc bude mít čas. Zatím by chodil sám, ale nevrhla jsem že by měl někdy přinést i jeho přítelkyni. Vím, že ji neznáš, ale já ji párkrát potkala. Zdá se jako milá žena a touží tě poznat. Dokonce si troufám říct, že tě má ráda už teď. Takže souhlasíš?"
Jak bych nemohla? Od té doby co jsem zjistila tu novinku se cítím skvěle. Nemám chuť do sebe řezat, mlátit rukou o stěnu, škrábat se do krve... "Moc ráda jí poznám... Myslíte, že by za mnou mohla přijít moje kamarádka Wanda? Moc mi chybí a ona pojede na půl roku pryč. Chtěla bych se s ní rozloučit. Prosím."
Doktorka se usmála. "To je ta milá dívenka co vyprávěla o její praxi ve Francii?"
"Ano. A pokud ji neuvidím teď, tak pak už jí neuvidím celý půl rok. Moc vás prosím, šlo by to zařídit?"
"Šlo. Domluvím to na tento čtvrtek, co říkáš?" Nic jiného, než si jako teengerka zakřičet, vlepit jí pusu a skákat jako maniak. "Tak se mi to líbí. Tohle je ta dívka kterou máš být. Teď odsud vypadni a běž učit Lilly, čeká na tebe v knihovně."

Damon:
Sledoval jsem jí skoro pořád. Ne kvuli tomu, aby se nepořezala, ale protože mě zcela fascinovala. Od té doby co zjistila, že její táta není její pravý otec, zdála se vyrovnanější a dokonce i šťastnějši.
Po dvou týdnech se zdála zcela v pořádku. Doktorka typovala, že za dva týdny bychom ji už mohli pustit, ale já tak nějak nechtěl. Byl jsem rád, že se odtud dostane pryč ze všeho toho nepořádku, ale bude mi šíleně chybět. Výdat ji od rána do večera se zdálo jako můj osobní ráj. Dva týdny? To bylo jako nic. Jako mouhá sekunda. Potřeboval jsem s ní být. S ní jako S NÍ. Potřeboval jsem se jí znovu dotýkat a líbat ji....

"Ahoj Damone." Otočil jsem se leknutím. Mi o vlku... "Ahoj Susi. Slyšel jsem, že za dva týdny už zjevně půjdeš domu." Kývla. Vypadala nadšeně. "Strejda... Táta s Lizzie se pro mě staví v neděli."
"Aha... Já... přeju ti to." Kývla, ale nezdála se zcela přesvědčená. Sakra vždyť ani já nevěděl jestli to myslím zcela upřímně. Bude mi chybět. Ten její usměv, pohled, smích.
"Dobře, tak já už půjdu." Otočila se. V tu ránu mě popadl skoro panický záchvat. Vzal jsem jí za ruku a do oší jsemse jí díval s takovou nutností s kterou jsem je mohl.
"Susi. Až odsud odejdeš, chtěla bys mě ještě vidět?" Má otázka ji zjevě překvapila. Zdálo se, že víc než jsem myslel. Zčerenala a začala žblekotat.
"Hmm. Ah. Já... Ano. Ano, ráda bych tě potom viděla."
"To nezní moc upřímně."
"Je. Je to upřímný jen jsi mě zaskočiL. Víš od toho incidentu.... nezdálo se že by..." Musel jsem se zasmát. Od toho INCIDENTU jakým to nazvala jsem těžce spal a musel jsem si dávat studenou sprchu pokaždý co jsem na to pomyslel. Takže skoro pořád.
"Říkal jsem ti, že se to nesmí stát. Bylo by to neprofesionální a mohli by mě za to vyhodit. To že bych tě nechtěl s tím nemá absolutně nic společnýho. Nemohl jsem se dočkat až budeš v pořádku ze dvou důvodu. Ten první byl abys byla prostě v počádku." Zasmál jsem se. "A ten druhý, protože bych tě konečně mohl pozvat na rande a mohl bych tě líbat jak se mi uráčí."
Její obličej byl celý rudý a pusa šokem otevřená. "V tom případě mi na sebe musíš dát číslo. Jo a mám moc ráda indický jídlo, takže čekej že budu žadonit aby jsi mě někam vzal."
Moc rád. Ta ani neví jak moc rád ji vezmu kamkoliv bude chtít. "Dobře, ale v tom případě musíš vědět že půjdeme na Bowling. Možná tě dokonce nechám vyhrát."
"Nic si nenamlouvej, víš že tě porazím, proto o tom mluvíš." Otočila se, ale já ji znovu nenechal odejít. Vrátil jsem jí zpět na místo, vzal ji za tváře a vtisknul jsem jí malý polibek do koutku ust. "Ted už můžeš jít." Zasmála se a odběhla. Jo. Tohle je moje puberťačka!


"Musíš jí o sobě taky říct Damone. Ví, že jsi měl problémy a to že ty víš všechno o ní, znamená že ti věří a že tě má ráda. Pořád myslím, že víš tisíckrát víc než já, takže si to zaslouží vědět." Doktorka Sulivenová měla pravdu.
"Navíc jste si v tom tak podobní. Ty jsi akorát všecnu tu zlost vypouštěl na jiné, ona na sebe. Už jen to, že jste si oba jen tak ze srandy vymalovali pokoje? Od ní jsem to nečekala, ale zdá se že ji to pomohlo stejně jako tobě. Potřebovali jste se na něco soustředit, na něco jiného než na nenávist a bolest. Ty jsi se učil psychologii, vymalovával sis pokoj a získával ode mne všechny informace. Ona se zaměřila na učení Lilly. Pomáhán Terry a zvelebení pokoje. To se jí mimochodem povedlo líp než tobě. Její pokoj má ducha. Viděl jsi všechny ty citáty? Navíc myslím, že složila pár básniček, protože tak dlouhé citáty nejsou."
"Já vím. Ona je... skvělá. Vím že jí to musím říct, jen jsem o tom nikdy nemluvil s nikým jiným než s vámi. Už tuší že jde o mou rodinu, ale neví jak moc zlý to bylo." Bál jsem se že mě pak bude litovat. Nenávidím lítost, je to pro slabochy.
"Je dost silná aby to ustála Damone. Pokud jí to neřekneš... jak může vědět že jí věříš? Stejně jako ona věřila tobě. Bez pravdy jí odeženeš chlapče." Věděl jsem to a toho jsem se bál nejvíc. Toho že jí ztratim. Udělal bych vše abych si jí udržel.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kamun Kamun | 25. října 2014 v 14:31 | Reagovat

Prosím, přidej dneska ještě jeden díl :-(

2 bara bara | 25. října 2014 v 18:28 | Reagovat

super tesim se na dalsi :-)

3 mona mona | 26. října 2014 v 11:48 | Reagovat

Úplně skvělý, susi je jako vyměněna

4 erin erin | 26. října 2014 v 13:45 | Reagovat

nádherné ;-)

5 vida vida | 29. října 2014 v 7:48 | Reagovat

úplně boží...ze by susi mohla konečně žít normálně

6 Janča Janča | 29. října 2014 v 19:14 | Reagovat

Báječné! Moc se ti to povedlo! :3 ;-) Jsem ráda, že se Susi má líp a brzo ji propustí! :D

7 Akča Akča | 29. října 2014 v 22:48 | Reagovat

Ať už je další díl :-D

8 Lili Lili | 4. listopadu 2014 v 21:18 | Reagovat

Jů, já už se tak moc těším na pokračování. Kdy bude další díl. ???

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama