Result 12.díl

7. července 2014 v 22:21 | LinDee |  Result ( Desicion II ) - Dokončeno



Byli jsme na místě. A já se cítila naprosto hrozně. V hlavě mi hýřila šílená spousta myšlenek až mi šla hlava kolem. Měla jsem pořád chut řvát, brečet a zároven se smát. Bylo to šílený. "Tak kdy už tam budeme sakra?!!" Vyjela jsem po Elijahovi už asi po stý. "Uklidni se Eleno. Už zastavujeme." Zabrzdil a já co nejrychleji vystřelila z auta. Bylo to, jakobych potřebovala všechen vzduch světa. Vše bylo moc a vše bylo málo. Bylo to hrozný.
"Jak dlouho mám na to, abych viděla Damona než zešílím nebo zemřu?" kontroloval hodinky. Netvářil se moc štastně. "Hodinu. Máš jen hodinu." Začala jsem vyšilovat. Opět. Chodila jsem pořád tam a zpět, trhajíc si vlasy. "Grrr. Do háje. Sakra! Všechno je to tvoje vina!!! Kdyby jsi mě nenechal zaklít tou mrchou nic z toho by se nestalo!!!!" Ječela jsem na něj až mi vylézaly oči z dulku. On se jen klidně nadechnul a vzal mě za rameno.
"Eleno. Nadechni se zhluboka. Zachvílí ho uvidíš, ale pokud se budeš rozčilovat zhoršíš to a pomalu spustíš tu kletbu. Nádech... výdech." Poslouchala jsemho a nakonec se z mého řevu stal pláč. Přivinul si mě k hrudi. Hladil mě po vlasech, takže jsem se pomalu uklidnila.
"Jsme na poli všeho a ničeho. Už stačí jen najít ten dům." Prý veliká okázalost. Jenže tady nic nebylo. Jenže stačilo abych udělala jeden krok a jedinkrát mrkla a kolem mě najednou bylo tisíc věcí. Spousta domů, ohništ, balíků slámy, aut. Lekla jsem se až jsem nadskočila. "Támhle!" Zvolal a běžel k nějakému domu. "Nééé. Elijaho jdeš špatně!" Nevím jak jsem to věděla, ale bylo to tak. "Je to okázalé a zároven starobilé, je to ono. Tak poběž!" Chtěla jsem ho zastavit, ale auto se mi postavilo do cesty. Uskočila jsem ale stejně jsem na něj volala. "Zastav se!" Jenže už bylo pozdě. Elijah se rozběhnul až mi nakonec zmizel z očí.

Bloudila jsem už pěknou dobu. Zaměřila jsem se na Damona i když hledání Elijahy bylo také jednou z mých priorit. Ale až potom. Ted musím najít Damona. Moje vědomí se pomalu hroutilo, ale já ho zahlídla. Ten dům. Musel to být on. Vypadal jak z jiného světa. Byl celý obrostlý lišejníkem, ale byl gigantický a zářivě modře natřený. Vyšla jsem blíž, ale něco mě strhlo na stranu. Ležela jsem na zemi a v hlavě mi pulsovalo. Sáhla jsem si tam ,kde mi pulsovala ta bolest a nahmatala mazlavou krev.
"Sakra! Co to bylo?" Pomalu jsem se zvedala, ale ihned jsem zase skončila na zemi. Něco do mě strkalo. Neunavně. Ale tohle ne! Ja se potřebuju dostat za Damonem. Zařvala jsem tak, že mi i mě samotné trhalo uši. Jenže neznámí utočník se alespon stáhnul. Zvedla jsem se a běžela do toho domu. Rozrazila jsem dveře. Civělo na mě asi tak pět párů očí, ale nikdo nic nedělal. Kromě jedné osoby. Koukala na mě nádherná žena v otrhaném oblečení.
"Jak jsi..." "Neser mě mrcho a dej mi mýho přítele!!!"

Pohled Damona:
Zaslechl jsem Elenina slova a musel jsem se smát. Takhle se nikdy dřív nechovala, ale né že by se mi to nelíbilo. Bylo to parádní. Zbožnuju jí každým coulem. Zaposlouchal jsem se abych slyšel pokračování. "Jak jsi se sem dostala, neměla jsi mít žádnou šanci..." Elena znova zavrčela a dokázal jsem si představit ten ohen v jejích očích.
"Měli jsme dohodu! Dej mi Damona a odeber ze mě tu kletbu. HNED!" Wow, vážně tohle bylo něco děsivýho. Navíc, její tep byl tak slabí že jsem ho skoro neslyšel. Taranie se vztekala, ale vždy hraje podle pravidel, které zadá. Nemohla jinak. "Je dole v cele." Z jejího tonu odkapával jed, ale to Eleně bylo zjevně jedno. Jeji kroky se změnili na pomalý běh. Jakoby víc nezvládala. Musela být vyčerpaná, ani jsem se jí nedivil. Ale kde byl Elijah?
Dveře se rozrazili a stála tam ona. Byla sice spocená, zmazaná a vyčerpaná, jenže stejně byla krásná a dokonalá. "Eleno!" Vrhla se ke mě, vzala klíč a otevřela. Místo toho aby mě dostla ven, šla za mnou dovnitř, povalila mě na zem a začala líbat. Bylo to horkokrevné, žhavé a ... nemám slov. Prostě dechberoucí. "Lásko..." Šeptal jsem jí do rtů a nepřestával jsem si užívat tu její vůni.
"Pokud chcete zlomit tu kletbu tak pojdte. Sex je ted az na druhým místě nebo snad ne?" Elena se zamyslela a přikrčila obočí. "Vlastně na třetím... musíme najít Elijahu." Taranie se zasmála a zakroutila hlavou. "Toho už jsem našla. Je teď v bezvědomí na gauči. Chceš zručit tu kletbu nebo ne?" Vyjela po ní jízlivě. Ale nemohl jsem nic namítat, ted jde jeno ní a o dodržení jejího slibu. "Dělej.... Ale... bude to bolet?" Zeptala se pro jistotu Elena. "Jako čert. Což si zasloužíš když si mi vyfoukla mojí hračku."
"Není to žádná hračka! Je to můj přítel!" Chytil jsem jí za ruku, jen abh tu její horkou hlavu uklidnil. Potřeboval aby byla bez kletby. To bylo hlavní. "Jdeme na to. Zvládneš to." "Tak se zvedejte vy hrdličky... Musíme mít Elijahovu krev."
Dostali jsme se nahoru a po jednom mávnutí Taranieiny ruky se Původní vzbudil. "Eleno! Zvládla jsi to!" Ta se jen usmála a pohledla na naše spojené ruce. "Jo a..." Taranie zasáhla a shodila ji na pohovku. "Sedět a mlčet človíčku." Rozřízla Elijahovo zápěstí svým vlastním nehtem a namočila do krve dva prsty. Jeden položila na čelo a druhý na srdce. Mumlala nějaká kraviny když to se začala Elena kroutit bolestí. Sednul jsem si rychle vedle ní. Držel jsem ji za ruku, nechával jsem ji do mě zarývat nehty. Chtěl jsem dělat všechno pro to, aby ji to nebolelo.
A trvalo to hodiny... Dobře bylo to tak patnáct minut, ale pro mě i jí- dokonce i pro Elijahu- to bylo víc než dost. Taranie kouzlo dokončila a na tváři měla potěšený usměv. "Vidím že se sestrou máte něco společného. Třeba vyžívání se v mé bolesti." Taranie se jen zasmála a zakroutila hlavou. "Jakto že mě nenapadlo že pujdee za Joce? Mrcha jedna... Jak se vám jí podařilo přemluvit aby vám pomohla?"
To by mě taky zajímalo, ona nebyla zrovna pomahačný typ. "To díky poměru s mým přítelem. Budeme si muset vážně promluvit o tvém vkusu na ženský Damone. Nejdřív ta rudovláska u nás ve dveřích a ted blondatá sestr týhle mrchy. Z tohohle uhlu bych řekla že jsem rozhodně mimo tvou ligu." Říkala zadýchaně a stírala si vlasy z spoceného čela. Radši jsem se toho ujmul sám a setřel jí i zbytky krve. "Ty jsi mimo mou ligu lásko. Vždycky jsem ti říkal že jsi pro mě moc dobrá." Smál jsem se soplečně s ní a drtil jsem si jí v náručí.
"Sladký řečičky vynechte. Chci slyšet tvůj slib Elijaho a pak jen vidět vaše zadky až vypadnete z mýho domu." Elijah s ní ještě zůstal, my dva šli před barák. "Tolik jsi mi chyběla. Ten sen byl jako dar z nebe." Tak moc mi chyběla. "Víš něco o tom že jsme spolu připoutaný osudem?" Kde tohle vzala? Nic takovýho jako... "Joceline. Hahaha- To je taková... Nic takovýho neni lásko." Zamračila se a prohrábla si svoje krásné dlouhé vlasy. "Jak to myslíš? Ale vždyť mi bylo přesně jak.... TA MRCHA!!!" Došlo jí to. Musel jsem se smát. "Ty máš doopravdy špatný typ! Vžyť ona mi to udělala schválně! Jak se můžeš smát? Víš jak hrozně mi bylo?!" Mlátila mi pěstmi do ramene a jelikož jsem byl hodně zesláblý, cítil jsem jako ránu kůlem.
"Au... Eleno, bolí to!" Ale ona nepřestala. Nakonec jsem si jí stulil do náruče a čekal než jí přejde vztek. "Taky tě miluju." Zašeptal jsem jí ještě pořád trochu pobaveně do ucha.

Dodatek: Tak jste se dočkali! No já jen doufám že se vám to líbilo! :D Snad to bylo lepší jak některé poslední ted.... No doufám v komentáře, díky LinDee :*
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Kdo je lepší? Delena nebo Stelena ?

Delena 97.1% (496)
Stelena 2.9% (15)

Komentáře

1 Nika Nika | 7. července 2014 v 23:49 | Reagovat

Nádhera :-D

2 bara bara | 8. července 2014 v 8:35 | Reagovat

super :-)

3 erin erin | 8. července 2014 v 10:19 | Reagovat

skvělé....moc povedené....dobře jsem se bavila ;-)  :-D  :-D  :-D

4 Janča Janča | 8. července 2014 v 19:22 | Reagovat

Bezva! Jsem ráda, že ho našla a Elena mě docela dost pobavila! :D To se ti hodně povedlo... :-D

5 :) :) | 9. července 2014 v 11:45 | Reagovat

Krása! :)

6 Adel Adel | 11. července 2014 v 16:54 | Reagovat

skvělá kapitola :-)  :-)  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama