I never stoped loving you.

11. listopadu 2013 v 20:54 | LinDee |  Jednorázovky


Elena stála naproti němu a se slzami v očích se na něj koukala. "Miluju tě." Řekla jak nejvyrovnaněji mohla a odevzadaně stála dál. Klaus nemohl uvěřit vlastním uším. S vyjeveným výrazem k ní udělal dva rychle kroky a spojil jejich usta jedním dlouhým vášnivým polibkem.
Chytil jí dlaněmi za obličej a užíval si jejich souznění. Jak dlouho toužil po tom, to konečně udělat a ted se mu vše plní. Elena se nebránila, nýbrž si ho přitiskla ještě blíž. Sundala z něj bundu a ruce vpletla do jeho vlasů.
Než se nadála, přenesl je do jednoho pokoje a položil je na postel. Propletli spolu prsty a laskali svá těla. Pomalu Eleně sundal tričko a rukama bloudil po jejím bříšku a nadrech. Nedočkavě z něj strhla vršek a rukama obkreslovala kontury jeho svalů.
Rukama sjela po jeho vypracovaných zádech a vzdychala pod jeho polibky. Vzrušeně se jí podíval do očí a letmě se dotýkali jejich rtů. Přitáhla si ho blíž a líbala ho na krku. Náhle si vyměnili pozice a Eleny byla zatlačena zpět do měkkých peřin. Rychle ze sebe dostaly zbytek oblečení a jejich vzdechy se zdály nekončící. Pomalu di ni vniknul a jejich přírazy pomalu zrychlovaly.
Jejich rty se nechtěli oddělit a těla souzněla v tonech jejich stenu...
Elena spokojeně ležela Klausovi na hrudi a on jí hladil po vlasech. "Půjdu ti pro něco k pití." Šeptnul jí do ouška a políbil jí. Když odešel z pokoje, Elena sezačala rozhlížet. Vstala a šla ke knihovničce, bylo tam jen pár zaprášených knih, ale pak si všimla malířského stojanu co stal v rohu u okna. Šla k němu a stáhla z něj látku. Když to udělala srdce jakoby se jí zastavilo a roztříštilo se na tisíc kousků.
Právě se vyspala s někým kdo po nocích kreslí tvář její nejlepší kamarádky. Otočila další stranu... zase ona. Na všech jeho kresbách byla Caroline. Ta blondatá krásná a uspěšná dívka, která se nějakým zpusobem vkradla Klausovi do srdce. Sám nevěděl jak moc a jestli více než Elena, ale jí náhle bylo jisté, že s ním ted nechce mít co dočinění.Na par obrazech byly napsané vzkazy: Dnešní noc byla obzvlášt krásná. Nebo:Ta chvíle kdy jsme se málem políbili byla tak napjatá a já tak litoval že se naše rty nespojili.
"Lásko co tam...?" Zastavil se, položil sklenky na stůl a s otevřenými usty šel k Eleně. Se slzami v očích mu dala facku a chystala se odejít, jenže on jí zatarasil cestu. "Eleno." Procedil mezi zuby. Nikdy nenchal nikoho aby se ho jen dotknul ani někdo ke komu cítí něco, zvané láska. "Nech mě! To ti šlo jen o to, mě dostat do postele? Fajn, podařilo se! Už můžeš jít zpět za Caroline! Jsi jen krutý nelítostný bastard! Nechci s tebou mít nic společného." Řvala na něj a on jí pustil.
"Ten náramek." Řekl naštvaně a zkrýval bolest, kterou mu způsobovala její slova. Ublíženě se podívala na svou ruku a zpět na něj. Nastavil ruku a čekal. Pomalu ho sundala a rozklepaně s šílenou bolestí mu ho vtiskla do dlaně. " Sbohem." Řekla a utekla pryč z domu do svého auta. Klaus až domu slyšel její tvrdě bijící srdce a zalykající se nádechy, ale byl tak plný hněvu, že mu to bylo skoro jedno.

Další ráno se Caroline vzbudila a když otevřela oči ležela před ní malá krabička. Na ní byla mašlička a lísteček se jménem toho nádherného muže, který ji sváděl. Klaus. Otevřela krabičku a v ní se lesknul nádherný náramek, jenže netušila že ještě včera patřil někomu jinému. Někomu koho doopravdy miloval, né jen náhradě za ní.
Usmála se a nandala si ho na ruku. Večer se ji bude hodit k těm nádherným šatům, které si chce na oslavu vzít.
Večer, na oslavě stála na fotbalovém hřišti a čekala než se objeví ten na koho tu čeká. Vždy se objevil i když nechtěla. "Ahoj." Řekl, jelikož se nezmohl na oslovení, kterým ještě před pár hodinami oslovoval Elenu a radši se odmlčel.
"Ahoj. Ráda tě vidím." Šeptla a usmála se na něj. "Já tebe taky. Jakto že jsi tu tak sama?" Zeptal se i když mu to bylo celkem ukradený. "Elena se žhavě vybavuje se Stefanem, myslím že jsem jim akorát dělala křena. Ted už mužou odejít do jakéhokoliv pokoje anikdo jim nebude stát v cestě." Zasmála se, ale Klaus vnitřně zužil. Měl chut tam ihned jít a vytrhnout mu srdce z těla. Chtěl aby Elena žárlila, byl tolik naštvaný, že si otočil Caroline k sobě a jejich rty se jen tak tak dotýkaly.
"Co to..." Klaus se od ní odtrhnul a koukal do překvapené tváře Eleny. "Caroline, myslím že by jsi měla jít." Řekl trochu roztřeseně a sledoval reakci v Elenine tváři. Vypadala zrazeně, podvedeně aublíženě. Tolik ji chtěl vzít do své náruče a obejmout jí. "Jasně... Chápu." Řekla Car naštvaně, když se na ně dva koukala a otočila se k odchodu. Elena ale nečekala a odebrala se k sobě domů.
Nezvedala mu telefon, ale když zvonil asi po sedmé vzala ho ale nic neřekla. " Co se děje? Proč mi nezvedáš telefon?" "A ty se ptáš? Po tom všem?" Řekla vyjeveně a ironicky se zasmála. "Notak. Víš že to s Caroline nic nebylo. Eleno..." "Nemůžu s tebou dál být. Promin... Nemám k tobě žádnou důveru." Položila to a sesunula se do postele. Nechala volný proud svým slzám a smutek ji nadobro pohltil. Ani jeden polštář nezůstal suchý.

Další den se Elena vydala se Stefanem do baru a snažila se dělat jako že Caroline nevidí. "Eleno..." Zastavila se a otočila se na ní. "Čau." "Ahoj... chtěla jsem se ti omluvit já nevěděla že vy dva..." Nenechala jí to dokončit a hraně se usmála. "Nic se nestalo. V pohodě." Chtěla ještě něco říct, ale to už seděla na druhém konci baru a Klaus před ní stál a zkoumal její tvář. Hledal každý detail na té dokonalé tváři, ale její tvrdé rysy jí to nedovolili.
Pohladil jí po odhaleném krku a ona jen pod tým dotekem tichounce vzdychla. Milovala cítit jeho doteky na svém těle a když si vzpomene na jeho rty tak... Hmmm. Ráj.
"Skončili jsme Klausi. Podvedl jsi mě. Kreslil jsi po nocích jinou. Toužil jsri po ní. Ne po mě... Nikdy to nemůže být jako předtím. Jak ti mám věřit? Jak se o to mám jen pokusit? Málem jsi jí dvakrát políbil a chtěl jsi to. To já jsem na tebe myslela celou tu dobu a nepomyslela na nikoho jiného. Možná to byla chyba jelikož se ted musím naučit bez tebe žít." Řekla a snažila se zůstat klidná.
Nikovi se ale z očí začali valit dvě neposlušné slzy. Miloval jí, ale nikdy jí to neřekl. Kdyby viděla ten sklep plný obrazůna kterých vystupuje ona. Kdyby tak věděla kolik jich je... Za každý jeden den co se znají. Každá jejich společná chvíle... proč to zkazil poblázněním po jedné nicotné blondýnce, ke které nic necítí?
Elena pomalu s bolestí v srdci vytahovala ruku z jeho sevření a přitom si užívala každý jediný dotek. Jeho ruka ještě chvíli trčela ve vzduchu a sledoval jak rychle utíká pryč od něj.

Elena běžela přímo do domu své nejlepší kamarádky Bonnie a vletěla jí do náruče
Pověděla jí uplně všechno a nechávala volný proud slzám... "Nikdy ho nepřestanu milovat."

Dodatek: Doufám že se vám povídka líbila. Chvíly jsem přemýšlela že z ní udělám kapitolovku ale je to jen na vás. Vzala bych to uplne od začátku a tohle všechno probrala detailnejc. A nakonec by jste se dozvěděli jak to skončí :D Ale je to jen na vás, tak komentujte.Diky LinDee :*
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Která nová povídka je nejlepší?

Sisters in Fight 34.2% (77)
The Original Problem 21.3% (48)
Best Friends 44.4% (100)

Komentáře

1 bara bara | 11. listopadu 2013 v 21:05 | Reagovat

:-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)

2 Krystý Krystý | Web | 11. listopadu 2013 v 21:12 | Reagovat

Já bych o tu kapitolovku stála.Krása :D

3 :) :) | 11. listopadu 2013 v 23:11 | Reagovat

Kapitolovka by byla úžasná :)

4 VeVe VeVe | 13. listopadu 2013 v 14:18 | Reagovat

jsem za kapitolovku.. :)

5 Katherine Katherine | Web | 13. listopadu 2013 v 20:21 | Reagovat

Kapitolovku

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama