Hádka

12. srpna 2013 v 20:48 | LinDee |  Jednorázovky
Už je to měsíc co jsem se rozhodla pro Damona a jsem si tou volbou stoprocentně jistá a Stefan pak udělá tohle. Naprosto mě to odzbrojilo a bylo to nečekané. Zrovna jsem mu říkala, že miluju Damona, ale že o něj nechci přijít, protože je to můj kamarád... A on udělá tohle...

"Promin mi to Stefane, ale já už jsem si vybrala. Miluju ho." Sklopila jsem pohled do země a čekala než něco řekne a nebo neodejde. "Mě miluješ taky. A mnohem víc. Vždycky si mě milovala,at už jsi byla člověk, nebo si se stala upírem. Vždycky jsem to byl já." Přiblížil se ke mě a donutil mě abych se mu podívala do očí.
"Už když jsem byla člověk, tak mě k němu něco táhlo. Víš to Stefane. Samozřejmě nepopírám že jsem tě milovala, protože je to pravda a proto o tebe nechci přijít. Jsi můj kamarád a vždycky tě nějak budu mít ráda, ale už to nebude tak jako mám ráda Damona." Nečekal na nic a políbil mě. Políbil mě drsně a vášnivě, já boužel tu touhu necítila. Ale byla jsem překvapená a tak jsem tam jen stála a v podstatě se nechala líbat. Oči jsem měla vytřeštěné překvapením a hrůzou a pak mi došlo něco dalšího...
Stefan mě políbil protože do místnosti přišel Damon. Ihned jsem se od Stefana odtrhla a nenávistně se na něj podívala neschopna nic říct. Podívala jsem se na Damona a v něm přehrávalo tolik nálad. Nenávist, ublíženost, bolest smutek... ale nejvíc byla vidět ublíženost a zrazenost. Přenesl se ke Stefanovi a jedním trhnutím mu zlomil vaz.

... "Damone! Prosím věř mi! Já jsem ho nepolíbila!" Přesvědčuji ho o tom už věčnost. Do očí se mi vkrádají slzy a už nevím co mám dělat. Chápu jeho rozhořčení. Včera jsem ze spaní řekla Stefanovo jméno, ale on netušil o čem se mi zdálo, pouze se cítil ublíženě. "Zřejmě jsi došla k poznání že sis vybrala špatně co?" Stál u krbu zády ke mě a v ruce svíral celou lahev whisky. Po každé větě upil nekolik doušků ale o mě nezavadil pohledem. "Víš že to neni pravda! Damone miluju tě!"
"Vypadalo to jinak když si se líbala s mím bratrem lomeno tvým bývalým." Zavrčel a dopil zbytek co bylo v té flašce. To už mě vážně naštval. Ví jak moc ho miluju a čeho všeho jsem se pro něj vzdala a přesto mi nevěří!
"A co bych měla říkat ja? Kolikrát jsem tě našla s polonahou dívkou jak se z ní krmíš a ruce jsi nedržel někde kde by se to hodilo pro upíra který někoho má!!!" Naše hádka je naprosto zbytečná, ale oba jsme tak tvrdohlaví, že se neomluvíme a ani toho jen tak nenecháme. "Asi by jsi si měla jít stěžovat Stefanovi, určitě tě rád utěší a bůh ví co ještě!" To už mluvil přímo ke mně. Z očí mu sršeli blesky a byl rudý vzteky. "Možnábych měla, abys měl volnou cestu k tomu zase si sem přivést nějakou holku!" "Aspon nebude tak levná aby me podvedla s vlastním bratrem." Řekl tak nenávistně a neupřímějc jak mohl. Pak si ale uvědomil co vlastně řekl a zůstal stát s otevřenou pusou. "To jse nemchtěl říct. Nemyslel jsem to tak!" To už jsem se ale měla na odchod do svého pokoje. "No tak Eleno! Prosím!" Otočila jsem se na něj se slzama v očích. "Máš pravdu, asi jsem si vybrala špatně. Nech mě být a odejdi, nikdy už tě nechci vidět." Zašeptala jsem tak že by to člověk slyšet nemohl, ale jeho ty slova zasáhla ve velkém. Utíkala jsem do svého pokoje, lehla si na postel a začala brečet. Miluju ho, tak strašně ho miluju a on mi tak ublížil... Oba si pořád jen ubližujeme, tak jak můžeme být spolu?
Koukla jsem se z okna a Damon nasedal do svého auta a mě nějak došlo, že už se nevrátí... Po pěti týdnech takové bolesti jsem to vypla. Vypla jsem všechny své emoce a na ničem a na nikom mi nezáleželo. Stala se ze mě bestie. Všechny z kterých jsem se krmila jsem vysála do poslední kapičky a užívala si s každým kdo mi přišel pod ruku. Opíjela jsem se krví a vyvraždila jednu z malých vesnic. Chodila jsem do klubů a ovlivnovala koho jsem jen chtela. Když v sobě měl nekdo sporýš bez milosti jsem ho surově zavraždila. Přátelé se mi ze začátku snažily pomoct, ale po tom co jsem málem zabila Caroline už mě nechali. Nechtěla jsem nikoho a taky jsem nikoho nepotrebovala! Život se zdál najednou lepší. Nic kromě radosti, opilosti a vítězství jsem necítila a tak se mi to i hodilo. Damona už ani neproklínám a pokaždé když nekoho zabiju doufám že to odnese on. Jen tak pro srandu, bylo by vtipné vidět jak trpí. Možná by pochopil jak jsem se cítila já.
Jednou večer jsem tancovala v klubu který se jmenovat Red and Purple. Byl to klub který vedli tři upíři... ted už dva... a já tam měla přímo krvavé orgie. Šla jsem k baru a objednala si panáka-trojitýho. Pohled na toho koho jsem viděla byl k nezaplacení. Damon tam seděl a zíral na mě, jak jsem zrovna zahodila mrtvé tělo k podlaze a tančila dál. Chytnul mě za ruku a odtáhnul k lesu.
"Ahoj Damone. Je mi upřímě jedno že tě zas vidím, už můžeš jít já se zrovna bavila." Snažila jsem se odejít, ale jeho paže mě přirazily zpět ke stromu. "Říkali že jsi tovypla a chováš se jako bezpáteřná mrcha, ale nemyslel jsem si že na tom budeš až tak špatně!" "Tobě je do toho hovno Damone. A ted když mě omluvíš dala bych si někoho A positivní. Měj se." Snažila jsem se mu vytrhnout, ale držel mě pevně. "To je všechno kvůlitomu že jsem tě opustil. Nidky jsem tě nepřestal milovat El. Každý den jsem se nenáviděl za to že nejsem s tebou a omlouvám se." To už šeptal přímo do mích rtů. Něžně mě políbil a já se nechala. Jenže nečekal jednu věc a to větev ve svém srdci. "Promin Damone, ale už jsi mě něak omrzel. Shnij v pekle!" To bylo poslední co slyšel a sesunul se k zemi. Jenoduše jsem ho prekrocila a vracela se na hostinu.....
"Ne!!!!!!" Zařvala jsem a vylítla to sedu. "Byl to jen sen!" Nebyl. Byla to předtucha. Pokud ho necham jít, všechno se stane skutečností. Nemůžu ho ztratit! Tolik ho miluju!
Seběhla jsem dolu po schodech a doufala že ho stihnu. Stál u otevřených dveří a zrovna si sundal bundu z věšáku. Když mě uviděl zarazil se. Měla jsem zmáčenou tvář od slz a další kanuly na mé tričko. Objímala jsem se rukama a doufala že mě vyslyší. "Nechoď. Udělěj cokoliv, jen mě neopouštěj." Řekla jsem co nejhlasitějš, ale stejně se to ozvalo jako šepot. Na jeho obličeji se objevilo zaváhání, ale nakonec pověsil bundu zpátkyna věšák...
The End
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Líbí se ti mé povídky

Ano 97.3% (330)
Ne 2.7% (9)

Komentáře

1 andy andy | 12. srpna 2013 v 21:03 | Reagovat

Já se lekla že je vážně mrtvý to mi už v živitě nedělej :D jinak vážně je to skvělé :)

2 Clare Clare | 12. srpna 2013 v 21:31 | Reagovat

Krásný :-)

3 Am Am | 12. srpna 2013 v 23:01 | Reagovat

Booožéé také šoky mi nerob :D Som sa tak zľakla :-D  :-D ako vždy úžasná poviedka

4 Erin Erin | 13. srpna 2013 v 7:05 | Reagovat

Páni, úplně jsem oněměla, že je fakt mrtvý...Výborná povídka... ;-)

5 Denisa Denisa | 13. srpna 2013 v 7:07 | Reagovat

Úplně mi to vyrazilo dech, krásná jednorázovka, ale opravdu sem se lekla, že ho zbila :-( to by byla škoda:-)

6 terulka terulka | 14. srpna 2013 v 10:38 | Reagovat

Užasný!♥

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama