Poznání

2. července 2013 v 23:07 | LinDee |  Setkání - Dokončeno
POZNÁNÍ
Pohled Eleny:
Ráno jsem se probudila a hned se mi v mysli objevila podobizna toho krásného cizince. Ty jeho nebesky modré oči. S radostí bych se v nich utopila. Pane bože! Snad to nebyl jenom sen! Vstala jsem z postele a mířila jsem si to rovnou do sprchy. "Nebyl to jenom sen. Bylo to skutečný! Muselo být!" Přemlouvala jsem sama sebe. Najednou jsem ucítila tu jablečnou vůni z mého šampónu a přestala nad tím uvažovat. Jestli to nebyl jenom sen, určitě se setkáme, a konec! Rychle jsem ze sebe opláchla zbytky mydlinek a vzala jsem si župan. Vlasy jsem si nenamočila a tak jsem si je dala do nepříliš povedeného drdolu a běžela se obléct. "Ježiši!" Víc zařvat jsem snad ani nemohla. Museli mě slyšet i sousedi. Když jsem se oblíkala, tak jsem všude naťapala a teď jsem uklouzla. "Jsem blbá." Mumlala jsem si. Nemotorně jsem vstala a běžela uklidit tu spoušť. Při mém pádu se mi podařilo rozbít hrníček co stál na stolku o který jsem se snažila zachytit.
"Copak si to dneska dáme?" Mluvila jsem,sama k sobě. Když žijete sama ve velkém domě, potřebujete společnost a tou jsou buď neviditelní přátelé a nebo vy sama. Vytáhla jsem mlíko z lednice a zalila si cornflaky. Nesnáším to ticho tady! "Grrrr" Běžela jsem zapnout rádio, a v tu ránu jsem měla lepší náladu. Hrály mojí oblíbenou písničku od Jamie McDell- Life in Sunshine. Když jsem dojedla a umývala misku zpívala jsem si refrén. " I'm so hot got my feet on fire, I'm so gone turn the beat up higher, And we know we're living life in sunshine,No time for stress we're all lazy, Hm hmm hm hmm…" Pak se otevřely dveře.
S leknutím jsem se otočila a o futra se opíral můj cizinec. Hned jsem se na něj usmála a popošla k němu. Přitáhnul si mě k sobě a políbil mě tak jemně jako nikdo. "Dobré ráno Princezno." "Dobré, Cizinče. Pojď dál." Je zvláštní, jak můžu věřit upírovi, kterého v podstatě ani neznám a přitom ho líbám a vedu k sobě domů. Ale on je jinej než všichni ostatní. Dokonce i než Erik. Je hodnej, ale každá minuta s ním je dobrodružství.Je trochu nebezpečný, ale přesto se s ním cítím víc než v bezpečí. "Doufám, že ta písnička nemluvila o tobě a nejsi líná na to, aby sem tě někam vzal. Myslel jsem, že by jsme mohli dnes něco podniknout?" Rozzářili se mi oči a moje srdce snad nikdy nebylo rychleji. Měla jsem chuť řvát :ANOOOO! Ale pak jsem si uvědomila, že jsem dnes domluvená s Erikem v Grillu a můj usměv pohasnul. On si toho všimnul. "No, odpoledne nemůžu, ale mohla bych někdy k večeru." Usmál se a vypadal spokojeně. "Dobře, tak se pro tebe stavím kolem sedmé? Nebo klidně dýl, jestli to nestíháš." "Né. To mi vyhovuje. A kam půjdeme?" Zasmál se a posadil se se mnou na gauč a posadil si mě na klín. "Nemám ponětí. Uvidíme, kam nás nohy zavedou." Říkám, dobrodružství kam se podíváš! "Fajn. Nechtěl bys něco? Třeba kafe, čaj… whisky?" Mrkla jsem na něj a nemohla se nabažit toho, že se mě dotýká. "Nedám si nic, děkuju. Možná si jen ukradnu pár polibků…" Ten polibek byl jiný. Byl něžný a přesto vášnivý. "Nebo víc." Zašeptal mi do rtů a do hry se přidali jazyky. Nechtěla jsem se od něj už nikdy odtáhnout, ale potřeba kyslíku byla větší. "Víš co je zvláštní? Ani nevím jak se jmenuješ Cizinče" "Jsem Damon. A jak říkají tobě Princezno?" "Elena, ale klidně mi říkej Princezno. Připadám si tak vznešeně!" Zažertovala jsem a začali jsme se smát. "Jaksi přeješ Princezno." Zabořil se rty skrz mé vlasy až ke krku a udělal, jako by mě kousnul. Moc to lechtalo. Musela jsem se začít smát a svíjet se mu v náručí. "Tak Princezna je lechtivá jo?" Smál se mi a políbil mě na čelo. "Budu muset jít." Viděl jak jsem se zatvářila a tak hned dodal: Večer se uvidíme nezapomeň." "Fajn. Já už taky budu muset jít. Už je dvanáct a já mam za hodinu sraz s Erikem. To je ten můj kamarád, ale spíš se chová jako můj brácha." Uvedla jsem to hned na pravou míru. "Myslíš Erik Speaker?" "Jo. Ty ho znáš?" Trochu se zakuckal a najednou někdo zatroubil z modrého auta. "Promiň, už musím jít." Políbil mě a byl pryč. Odjel v tom modrém autě a já si všimla, že mi do dlaně něco vtisknul. Byl to malý přívěšek na řetízek. Byl to stříbrný ovál, ne kterém byly černé kamínky a ze zadu bylo napsáno L'amore della mia vita. Nevěděla jsem co to znamená. Příště se ho na to zeptám.
Byla jsem už před Grillem a viděla jsem, jak ke mně běží Erik. Vzal mě do náruče a zatočil se mnou. "Ahoj El." "Ahoj Eriku." Otevřel mi dveře a nechal mě vstoupit první. Tak se choval vždycky, byl tak galantní. Sedli jsme si k našemu stolu, nejblíže kulečníku. "Tak co si dáte?" Zeptal se Matt i když to stejně věděl. "Whisky a vodku s džusem, jako vždycky." Mrknul na něj Erik. "Tak co je nového?" "Eriku, to bys ani nevěřil. Včera, jsem potkala jednoho upíra. Klid! Nic mi neudělal! No.. jen jsme se trochu líbali… a dneska byl u nás a zase jsme se trochu líbali…" "Kdo to je?!" Zeptal se zhrozeně. "Znáš ho. Jmenuje se Damon." To se mu najednou na tváři vykouzlil usměv. "Damon je tady? Musíme s ním vidět!" "Odkud se znáte?" Byla jsem zaražená. "On mě přeměnil. Byli jsme přátelé a já umíral. Snažil se mě zachránit tím, že mi dal svou krev, ale už bylo pozdě a já umřel s ní v těle. Všechno mě naučil a staral se o mě. Byly jsme nerozlučná dvojka! To on mě naučil pít whisky a taktiku ovlivni-vysaj-nech zapomenout. Je to dobrej chlap. Pošli ho za mnou, jestli se ještě uvidíte. Mělo mi být jasny, že si tě najde, vždyť vypadáš přesně jako ona." Najednou se zadrhnul a věděl, že řekl něco co neměl. "Jako kdo?" "Na to se zeptej jeho ano? Já s tim nemám nic společného." "Fajn." Musela jsem se s tím smířit. Víc z něj nedostanu. "A uvidím se s ním dnes večer. Někam spolu zajdem." "Fajn, ale dnes s vrací Stefan, tak jděte někam,kam moc nechodí." "Proč?" Vůbec jsem to nechápala. "Nemají se moc v lásce. A vůbec nic Stefanovi o Damonovi neříkej ano?" "Proč?!" Ptala jsem se zas. "To je jedno. Tak ano?" "Jasně." Když nám Matt přinesl pití požádala jsem ho o jídlo. Bylo už pozdě a já měla hlad. "Dám si jedny špagety s extra sýrem." Zapsal si to a byl pryč. "Až budeš s Damonem, řekni mu, at ti poví něco o jeho životě. Měl hrozně zajímavou minulost! A hrozně dobře vypráví!" Usmála jsem se na něj. "Jak dlouho se znáte?" "Asi sto let." Mrknul na mě a mě bylo jasné,že večer bude zajímavý a já nechci propást jedinou historku kterou od Damona vyloudím.

Dodatek: Prosím komentujte at vím jestlise vám mé povídky líbí. Děkuju LinDee
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Byl jsem tady

KLIK :) 100% (1413)

Komentáře

1 terulka terulka | 3. července 2013 v 5:32 | Reagovat

Je to skvělý!:)
Prosím řekni že dneska přidáš další! :-D  :-D

2 Tinka Tinka | 3. července 2013 v 7:02 | Reagovat

úžasné, pridáš dnes ešte jednu ? :-)  ;-)

3 Erin Erin | 3. července 2013 v 7:17 | Reagovat

Paráda.... :-D

4 Mishel Mishel | 3. července 2013 v 8:06 | Reagovat

Suprovy :-)

5 LinDee LinDee | Web | 3. července 2013 v 19:01 | Reagovat

Děkuju moc za vaše reakce :) Když to komentujete, tak mě navnadíte, abych napsala další díl, takže moc děkuju :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama