Heart Situation - 2 díl

8. července 2013 v 15:07 | LinDee |  Heart Situation (Dokončeno)
Ráno jsem se vzbudila a doufala, že to byla jen noční můra. Jen kdyby... Byla jsem celá špinavá a ve vlasech jsem měla tolik větviček, jako by si na mě ptáci stavěli hnízdo. Odešla jsem do koupelny dala si horkou sprchu. Smyla jsem ze sebe poslední zbytky krve a bahna a pak jsem se vrhla na vlasy. Vzbrat tolik malých větviček mi zabralo dobrou půl hodinu. A rozčesat ty uzly byl přímo boj. Když už bylo po všem vešla jsem ještě v ručníku do pokoje a s myšlenkou na moje poslední tričko, které zřejmě bude pořád cítit po burbonu jsem se zamračila. Ale v pokoji mě čekalo překvapení. Před postelí stály čtyři velké tašky a každá byla převršená tričkama. Damien tu omluvu bere asi vážně. No není se čemu divit. Je to první chlap který mě rozbrečel. Před všemi jsem měla přezdívku ledové srdce. Nedávala jsem pocity najevo a najednou se před ním rozbrečím... No nechám toho a půjdu si ty věci uklidit. Po pár minutách už skříň byla plná a na posteli jsem si nechala jen jedno tričko. Bylo fialové a po stranách mělo upevněné cvočky. Na prsou mělo černý nápis : Rock world. Mimochodem moje oblíbená kapela, o čem ale on nemohl nic vědět. Nemluvím s ním o ničem jiném kromě sluneční perly.
Scházela jsem po schodech a do nosu mě udeřila vůně krve a tak jsem za ní šla. V kuchyni stál Damien a nalíval dvě sklenice krve. Jednu mi podal a nejistě se usmál. "Příměří?" Zeptal se a natočil hlavu do strany. Musela jsem se tomu usmál a kývla jsem na souhlas. Přiťukli jsme si a já šla do obýváku. "Co budeme dneska dělat?" Nevěděla jsem že je za mnou a tak jsem se trošku lekla. "Zavolam Sunny. A pak se domluvíme jak dál." Kývnul a nechal mě v pokoji samotnou. Vzala jsem telefon a vytočila její čislo.
Telefonát:
"Ahoj Sunny, to jsem já Lena."
"Ahoj, co potřebuješ Len?"
"Zjistili jsme jak najít Nejsvětlejší, ale potřebujeme tě k tomu. Můžeš je najít jen ty."
"Fajn,ale já jsem dnes v Oklandu. Babča sem jede pro nějaký věci."
"To je super! My jsme teď taky v Oklandu. Tak řekla bys babče jestli tě může vysadit u Tomovi pizzerie ?"
"Fajn. Budu tam tak za 30 minut. Zatím se měj."
"Pa"

Položila jsem telefon a byla celá natěšená, že se pohneme o kousek dál. "Tak co říkala?" "Za půl hodiny bude u Tomovi pizzerie, tak jí tam vyzvedneme jo?" Protočil očima. "To ta naše malá Bibi Blogsbergová neumí chodit nebo co? " Hodila jsem po němmou známou grimasu a on jen vydechnul. "Fajn. Už mlčím." "Přesně tak." Dopila jsem svou krev a šla si pro mikinu. Damien už čekal u dveří. "Co ti to tak trvalo? Hledala si ve skříni vchod do Narnie?" Zasmál se a já kolem něj jen prošla. Dobře, nezapoměla jsem do něj trochu vrazit. Máme příměří, ale to neznamená, že se přestaneme chovat jinak. On si dělá legraci a já ho ignoruju. Vše je jako dřív. "Nekecej a nasedni, nebo budu řídit já!" To už se přemístil na místo řidiče a startoval. "Vidíš jak to jde." Mrkla jsem na něj a soustředila jsem se na ubíhající krajinu.
Sunny zrovna vycházela z auta a loučila se s babčou. Vystoupila jsem a mířila jsem k ní. "Ahoj. Moc se mi stýskalo." Objala jsem jí a byla ráda že jítu mám. "Mě po tobě taky. Kde máš toho idiota?" Zasmála jsem se. Oni dva se naprosto nesnášeli a nevydrželi spolu sami v jedný místnosti ani pět minut, bez toho aby se Damien neskácel k zemi z bolení hlavy, které mu ona způsobila. "Ten idiot se jmenuje Damien a čeká v autě." "Pro mě to bude pořád idiot, nebo možná kretén, když na to příjde." Zasmála se a šli jsme směrem k autu. "Taky tě moc rád vidím čarodějnice!" Přivítal jí a né moc pěkně se na ní podíval.
Přijeli jsme k domu a ona o něj ani pohledem nezavadila. Sedla si na gauč a čekala. "Tak o co jde. Co mám dělat?" Ukázala jsem jí tu knihu a čekala na její reakci. "Bude to jednoduchý, ale né moc přesný." "Nevadí, aspon něco je lepší než nic." Usmála jsem se na ní povzbudivě a šla jsem pro svíčky."Co všechno budeš potřebovat?" "Mapu, svíčky, pohár s vodou a vaši krev." Přikývla jsem a šla jsem to všechno najít. "Počkej. Na co chceš načí krev?" "Potřebuju krev těch co je hledají, aby je Nejsvětlejší poznal když je uvidí. A jestli nezmlkneš použiju část tý tvojí a vyřádim se na nějakym pěkně bolestivim voo-doo." Damien pohodil rukama a radši mlčel. Všechno jsem jí přinesla a zapálila svíčky. řízla nás do dlaně a nechala pár kapek dopadnout na mapu a pár zase do poháru. Přitom odříkávala nějaká slova, kterým jsem vůbec nerozuměla. Naše krev se spojila a začala cestovat po mapě. Zarazila se na měste Gorgie. Sunny vzala pár kapek z poháru a kápla nám jí na naše už skoro zahojené rány a trochu na mapu. Ta se jakoby zvětšila a krev se dostala až na severní část Gorgie.
"Fajn to je vše co pro vás můžu udělat." "Díky Sunny. Moc jsi nám pomohla." "Vidím že naše malá čarodějka se zlepšila. A zlešila se i v posteli?" Ano na to bych málem zapoměla. Sunny se vyspala s Damienem a on jí pak nechal. To byl hlavní důvod proč se oni dva nesnášejí.
Sunny se naštvala a do svého kouzla dala nejvíc energie. Damien se zhroutil na zem v takové rychlosti a držel se za hlavu. Dokonce mu i ujel výjek bolesti. "Ještě jednou kreténe a skončíš mrtvej. Je mi uplně jedno, že by mě pak Lena asi přerazila, ale můj kamarád nejsi a s kolíkem to umím cekem dobře!" Zvedla se šla do kuchině. Damien se postavil a opíral se o sedačku. "Vždyť víš, že ji nemáš štvát. Si v pohodě?" "Vím to, ale je to vážně sranda." "Že ti málem praskla hlava ? Sivážně blázen!" Kývnul a zasmál se se mnou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se ti mé povídky

Ano 97.3% (330)
Ne 2.7% (9)

Komentáře

1 Clare Clare | 8. července 2013 v 15:47 | Reagovat

Další úžasná kapitola :-) přidáš prosím další?

2 Mishel Mishel | 8. července 2013 v 16:04 | Reagovat

Senzační :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama