Pravá láska 3 díl

25. června 2013 v 15:33 | LinDee |  Pravá láska - Pozastaveno
3. VYZNÁNÍ
"Klausi" Pokynul Damon hlavou. "Ach Eleno. Promiň, nechtěl jsem rušit vaši romantickou chvilku, ale myslím, že umíráš, tak se do toho radši dáme. Pozor bude tě to bolet." Udělal takovou zvláštní grimasu a zaujal své místo. Do pokoje přišli všichni až na Stefana. Moc krve… Pochopila to. Caroline vešla jako poslední. Vrhla po Eleně omluvný pohled a ta ji jen kývnutím a lehkým pousmáním uklidnila. "Eleno mi je to líto. Nechtěla jsem to vůbec říct." "V pořádku Car. Byla si naštvaná. Povíme si to pak." Usmála se na ni Elena. "Fajn, můžeme už začít nebo si tu všichni vyznáme lásku" Při posledním slově mrknul na Caroline a Eleně to neušlo. "Začneme" Řekla Bonnie. "Car, drž jí od pasu dolu, Damone ty zase nahoru a Klausi… Zkus to tak, aby to bolelo co nejmíň." Třásl se jí hlas a ruce, ale nalistovala v knize patřičné kouzlo. Elena pevně stiskla Damonovu ruku a prosebně koukla na Klause. Ten jen lehce přikývnul a potěžkal nůž v ruce. Ale jeho pohled byl tak jiný. Soucítil s Elenou a nechtěl jí přivodit bolest. Toho si Elena všimla a hned byla klidnější. Ještě nikdy u něho tenhle pohled neviděla, byla v něm lítost, odhodlání a napětí. Možná i kapka bolesti. A všechno to zkazil jeho typicky ironický úšklebek. "Tak jsem na to? Ten nůž nemám v ruce jenom tak pro nic za nic."
Elena zatnula zuby a při blížícímu se ostří zavřela oči. Jekot. Bolestný jekot se jí ozýval z hrdla. Nůž jí proříznul, až k místu kde byla tříska. Myslela si, že větší bolest už být nemůže. Pletla se. Když začala Bonnie říkat kouzlo a tříska se jí začala pomalu vytahávat ze srdce, omdlívala bolestí. Čtyři paže jí tiskly k posteli a nakonec jim musel pomoc i Klaus. "Neboj, Eleno, už to bude. Už jen kousek. Všechno bude v pořádku, Princezno." Tišil ji Damon a k překvapení všech se do toho pustil i Klaus. "Nekřič, Eleno. Za chvíli je z tebe to nezbedný dřevo pryč. To zvládneš! Už jen kousek." Samozřejmě nechyběla trocha jeho humoru. Když Bonnie dořekla poslední slovo bolest zmizela. Zůstala nehybně ležet a dívala se do stropu. "Děkuju" To bylo to jediný co dokázala říct. "Dej si trochu krve. Bude ti pak líp." Poradil jí Klaus a podával Damonovi krevní konzervu. "Děkuju Klausi." Řekla a zadívala se mu do očí. Něco se v něm zlomilo. Už to nebyl jen její krví posedlí hybrid, co zabíjel na potkání. A to něco v něm zlomila Caroline. Jen kývnul a sebral se k odchodu. Caroline šla za ním a Bonnie hned za nimi. Elena byla hrozně vysílená. Dala si krevní konzervu a usínala Damonovi v náručí. "Od teď se mě už nezbavíš. Je ti to jasný, viď? Usmála se. "Panebože! Na to jsem ani nemyslel. Co jen budu dělat? Asi tě proste, předhodím nějakému vlkodlakovi a mezitím budu balit nějaký kočky v baru" Zasmál se a při poslední větě do něj Elena šťouchla. "Bude mi ctí, tě provázet světem do konce naší nesmrtelnosti." Řekl a políbil jí jako nikdy dřív. Bylo v tom vše, co nešlo vyjádřit slovy. Neuvěřitelná touha, skrytá vášeň, něha, všechna láska, kterou cítil jen k ní, radost, respekt a nedočkavost. To všechno a ještě mnohem víc v ní vzbuzoval jeden jediný polibek. "A já s radostí přijímám" usmála se a dál se věnovala jeho rtům. Pochvíli povídání a plánování usnula. Celou tu dobu jí hladil po vlasech a líbal ji na čelo. Pak se otevřely dveře. Stál v nich Stefan. Kývnul hlavou, aby šel Damon s ním. A pak to začalo. "Co si myslíš, že tam s ní děláš?" Začal Stefan. "Ležím s MOJÍ dívkou v posteli po tom, co jsem jí zachránil život, líbám jí a hladím po vlasech. Co bys řekl bratříčku, že dělám?" "Jak jako s tvojí dívkou? To, že jsme se rozešli neznamená, že je tvojí dívkou! A nemáš co s ní spát v posteli. Pořád miluje mě. Vybrala si mě Damone a proti tomu nic nezmůžeš." Vysmál se mu Stefan a Damon na to zareagoval tlumeným smíchem. "Myslím, že změnila svůj výběr. Tím, že mi řekla, že mě miluje a chce se mnou být už navždy, to dala asi jasně na jevo. Její přítomnost a její polibky jsou sladší a dokonalejší než jsem si myslel. Nechápu jedinou věc. Proč ses jí vzdal? A proč si jí řekl tolik hnusných věcí? Asi sis nemyslel, že se tu objevím, ale myslel sis, že se kvůli tobě změní. Všechno mi řekla. Stefane, uvědom si jednu věc. Já jí miluju pořád stejně a nekoukám na ní jako na rozbitou věc!" Stefan jen zavrčel a vystartoval po něm. "Je moje!" Křiknul po něm. Damon se rychle zbavil jeho stisku a přitisknul ho ke zdi. "Ty buď rád, že jsem tě už nezabil! Kvůli tobě dneska už málem dvakrát zemřela! A nikdo si na ní nároky dělat nebude. Je to její volba a tu jí nikdo brát nebude! Ted mě omluvám jdu si k ní zase lehnout!" Pomalu odcházel, když se zastavil a otočil se na svého bratra. "Těsně k ní" Dodal a s vítězným úsměvem se vydal k Eleně. Damon nad tím ale přemýšlel. Stefan měl pravdu. Vybrala si jeho, ale Damonovi teď říkala, že ho miluje a že s ním chce být po zbytek věčnosti. Rozhodnutí je na ní. Přesně jak řekl. Lehl si vedle ní, ale nebyl to on, kdo se přitisknul. Elena vycítila jeho přítomnost a přitulila se, co nejblíže mohla. Když se probudila, už vedle ní neležel. Zato někdo seděl v křesle.

Byl to Stefan. "Ahoj Eleno" "Stefane" Kývla. "Eleno mi je to všechno tak líto. Hrozně tě miluju. Moc mě mrzí to, co jsem ti řekl a to co se ti stalo. Prosím vrať se ke mně. Miluju tě." Klekl si k ní a obličejem byl asi deset centimetru od jejího. V Eleně se něco zlomilo. "Stefane…"
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Terry Terry | 26. června 2013 v 12:46 | Reagovat

Stefe, myslím, že je po všem... :D Damon GO! :D

2 LinDee LinDee | Web | 26. června 2013 v 13:17 | Reagovat

Mám stejný názor :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama